7.12.2014 jsme vyrazili pro prasinku Ferdu II.Velikou. Ferda žila šest let jako společnice se svou paničkou. Ta ale zemřela a dědicové nevěděli co si s Ferdinou
počít. Rrozhodli se ale správně a místo řezníka zavolali nás J Nejúžasněji o této
akci napsala Štěpánka, Takže tady je její povídání.

normální ženy tráví adventní neděle
přípravou cukroví, finalizací úklidu a sháněním dárků.
no, my prasomilové to máme trochu jinak.
zpráva, že prasátko ferda je v nouzi, došla ke klubovým uším už před dvěma
týdny. chvíli trvalo, než se zorganizovala přeprava. zajímavé bylo, že zatímco
o osudu ferdy byly informace poměrně zevrubné a přesné, o její velikosti se
nijak moc nemluvilo. původní odhad - 50 kilo - se ukázal jako opravdu
podhodnocený
dojeli jsme s konibusem na místo, zacouvali ke chlívku, spustili rampu.....a
ferda vystřelila ze dveří jako granát (fakt, na zvíře takových rozměrů se
pohybovala opravdu VELMI hbitě), stoupla na rampu, přeskočila ji a odklusala k
vratům ze dvora. to vše proběhlo tak rychle, že jsme se nestačili vzpamatovat.
ovšem jakmile jsme viděli, že vrata jsou dokořán otevřená na náves, probrali
jsme se k akci okamžitě.
fajn. prase je ve dvoře. chvíli to trvalo, ale nakonec jsme ji zahnali zpět do
chlívku.
začaly pečlivé přípravy. tušili jsme, že moc dalších šancí mít nebudeme. snesli
jsme různé dřevěné desky a obestavěli jimi nástupní rampu tak, aby jediná
otevřená cesta vedla do vozíku. desky jsme podepírali my, přišlo nám, že není
čas na to nějak se s tím budovat.....chyba.
lucka se snažila vyšťourat ferdu z chlívku. to se nakonec povedlo, ferda
dokonce došla až na rampu - a rozhlédla se, našla nejslabší článek (romanu),
odrazila se a proskočila deskou i romanou.
fajn. prase je ve dvoře. a rozhodně odmítá se k chlívku byť i jen přiblížit. v
této chvíli začali slabší jedinci poukazovat na to, že ferdu prostě nenaložíme,
že se to nepovede. padaly návrhy na přispání prasete, na sypání cestičky ze
šrotu, piškotů, jablek, brambor...., na použití naháněcího psa, na dočasné
oslepení prasinky pytlem přetaženým přes hlavu....leccos jsme vyzkoušeli - a
nefungovalo to.
zkrátím to.
nakonec jsme zahnali ferdu do chlívku, znovü vybudovali zábrany z dřevěných
desek a tentokrát jsme věnovali zvýšenou pozornost výběru kádrů, kteří to celé
budou držet pohromadě. hlavní únikové místo jsme ucpali Jakub Hicks. a protože
je to chlap, dostal navíc úkol hned, ale hned zdvihnout a zavřít rampu, jakmile
bude ferda uvnitř.
aby to dokázal, odhodil svou desku na mě, což mě donutilo couvnout a zapadla
jsem až po koleno do příhodně umístěného a otevřeného kanálku, takže jsem se i
se svou deskou skácela k zemi. bohužel zrovna na jakuba a jeho nohu.
sprosťák. říkal, že si myslel, že na něj skočilo to prase.
člověk se tady udržuje, barví si vlasy, kupuje si nový bundy, vybírá šály v
doplňkových barvách.....a marnost nad marnost, vše je marnost - stejně si ho
nakonec mladí kluci spletou se sviní
ale ferda, přátelé, ferda byla bezpečně zavřená v hengru!

cesta
domů proběhla bez zvláštních příhod.
to byl klid před bouří.
u nás na jihu totiž celý den pršelo.
příjezdová cesta k domu tedy pokračovala v již načatém sjezdu po svahu do zahrady.
autem jsme neměli šanci projet. takže jsme odpřáhli přívěs a pěkně jsme ho
museli dotlačit k vratům do dvora, což se vážně snáze napíše než udělá.
pak jsme ještě chvíli ferdu přemlouvali, aby vystoupila.
a ona potom hned zamířila do chléva!
vyhráno nebylo a není.
první prkno v dělicí přepážce prorazila prakticky hned.
dvířka už za ty dvě hodiny, co je doma, vyrazila dvakrát.
myslela jsem si, že moje prasátka dělají strašný nepořádek....prdlajs. dosáhnou
mnohem níž než ferda. opět se ukázalo, že "nepořádek" je víceméně
relativní pojem. aspoň tedy ferda dala tomuto slovu nový, mnohem sytější význam

8.12. pokračování ferdina příběhu
večerní dojení už probíhalo za asistence ferdy. dvířka do její části chléva
ležela na zemi, ale ferda celkem ctila majetkové zvyklosti v maštali panující a
do anežčiny části se došla jen sem tam kouknout. dojení ji zjevně zaujalo.
prasátka, která se mnou nikdy dojit nesměla (a že chtěla!), předváděla před
stájí epileptické křeče - "vona může a my ne!!!!?????!!!!!" a ječela
jako když je na nože berou.
po dojení jsem ferdu zavřela do její části stáje,
přidělala dvířka dalším provázkem a ponechala stáj i prase jejich osudům.
moje postel je přímo nad chlívkem. včera jsem si
musela po dlouhé dlouhé dlouhé době vzít prášek na spaní.
jakmile jsem zavřela oči, řídila jsem. a také -
zezdola se ozývaly zvuky naznačující, že nejen že nebudu mít čím dojit, ale
nejspíš ani kde.....
no, nevstávalo se mi ráno nijak snadno.
a hele! ferda byla zavřená v chlívku! provázky
vydržely!

později:
sedím si v obýváku a datluju tenhle příspěvek. a najednou pod oknem někdo
prošel. návštěva! ale to je milé!
na dvoře nikdo....
no, tak mám asi vidiny. co se dá dělat.
za chvíli řev psů!
na dvoře nikdo. zato z maštale jako vystřeleni vylítli všichni prasečí kluci.
to je divný, vždyť jsem zavírala? 
vysadit vrátka z pantů nedá slušně stavěnému prasisku zjevně moc práce.
buhehe....to bude zajímavý den!

na úplně všechny fotografie Ferdy II.Veliké se můžete podívat kliknutím na její foto :-)


   


      

30.11.2014 jsme točili minireportáž o prasátkách a
prasoklubu pro TV óčko, Vánoční díl pořadu DRIVE. Točil mazák Pineš a podívat
se můžete 21.12.2014

Na fotografii Pineš s moderátorem Ivo Rafanem :-)



   


  
   

Ve čtvrtek 13.11.2014 proběhlo za účasti našeho mediálního
partnera SPY vyhlášení nejkrásnějšího prasátka roku 2014. Akce se konala v Coco
baru v pražské Kaprově ulici a ceny přádával přímo jeho majitel, showman a
senátor :-)
DJ UWA. Na třetím místě se umístila Pepina z Lánova, která se pro pracovní
zaneprázdněnost svých rodičů nemohla dostavit, místo druhé obsadil Bůček z Hradce
a o prsa (0,2% hlasu ) se na prvním místě umístila dvojčata kuňačky Gábinka a
Lilinka od Kladna. Na úplně všechny fotky se můžete podívat zde a profi foto od pana fotografa Ivana Kahúna zde :-)
Minireportáž z akce na stránkách spy.cz zde :-)

FOTO: Ivan Kahún

FOTO Ivan Kahún děkujeme :-)

  
     
   
  

8.11.2014 jsme vyrazili opět do našeho prasoútulku ke
Štěpánce, abychom oplotili Honzíkův hrad. Plůtek, vlastně dva překrásné plůtky
darovala Alenka, která je původně nechala vyrobit za nemalý peníz Žolince. Té
se ale plůtky nelíbily, takže skončily na Alenčině půdě. Využili jsme
minináklaďáku, který jsme si museli půjčit, protože dvě části plotu velmi
přesahovali rozměry všech našich prasoaut a přiložili jsme ještě skvělou boudu
darovanou panem Kudláčkem. Ještě ve čtyři hodiny ráno to vypadalo, že tentokrát
vůbec nevyjedeme, protože Lucku postihla chřipka, Milan byl pár hodin po
resekci zubů, já místo spánku z pátku na sobotu křísila štěňátka narozená císařským
řezem fence mé kamarádky a Alenka se dozvěděla o velmi vážné nemoci jednoho z členů
její rodiny. Protože ale byl objednán minináklaďák, pan Kudláček v dešti rozebíral
boudu tak, abychom ji mohli naložit a hlavně Honzík se prostě musel přestěhovat.
  Přes všechna úskalí jsme vyjeli, 
  jen Lucku s vysokou horečkou nahradil Standa. Ke Štěpánce dorazila ještě
Jarka Soukupová, aby nám pomohla. Milan se Standou sestavovali boudu od pana
Kudláčka a my ostatní montovali Honzíkův plot. Prasátka tak jako minulý týden
nepomáhala, ale kráva Anežka nezklamala a opět se ujala stavebního dozoru. Na přemlouvání Honzíka k dobrovolnému stěhování na hrad nebyl
čas, protože jsme museli do 20ti hodin vrátit v Praze vypůjčený náklaďáček,
takže došlo na síť. ,,Asi stárnu, ale přenos Honzíka byl pro mě
nadlidský výkon a být bouda ještě o dva metry dál, zkolabovala jsem" Všechny
nosiče jsem nutila vydržet a donést Honzu až do hradu, protože jsem se bála, že
se mu nebude líbit, zůstane jen v zahrádce, dovnitř nevleze
a my ho budeme muset nést zpátky. Honza překvapil a než jsem se po vzpěračském
výkonu vydýchala, několikrát vlezl dovnitř a ven a to úplně bez obav! Hrad se
mu moc líbí a je v něm nadmíru spokojen což uvidíte, když kliknete na jeho
fotku J
Martina Katzerová



 

     
 
2.11.2014 Mockrát děkujeme Karlovi Kalátovi za výrobu boudy pro zachráněného Honzíka. Jako vždy, ji vyrobil v rekordním čase a jen za cenu materiálu. Protože se nevešla do našeho prasoauta, Karel nám ji zcela zdarma dovezl nákladním autem ke Štěpánce. Ještě jednou obrovské díky. Původně jsme čekali, že jako vždy budou pomáhat prasátka, ale ta překvapila, zmizela v Alkatrazu a pomáhat se dostavila jen Anežka. Za to se zapojila důkladně! ...Několikrát jsme jí museli z tlamičky sebrat vruty, nebo kufr s vrtačkou!  Honzíček není zatím do svého hradu přestěhován, protože musíme ještě v příštím týdnu uskutečnit jednu brigádu, při které ohradíme Honzíkův hrad plůtkem, aby měl i vlastní dvorek a zahrádku. Honzíkova původní majitelka slíbila náklady na materiál uhradit a část již uhradila.

Martina Katzerová
Na všechny fotografie z dnešní akce se můžete podívat kliknutím na fotografii Honzíkova hradu s brigádníky, kterým tímto děkujeme :-)

  

28.10.2014 proběhla letošní poslední objížděcí veterinární
akce pro netransportovatelná prasátka. Začínali jsme v šest hodin ráno u
Žolinky v Satalicích, na práci jsme si museli svítit a byla tak strašná
zima, že nám přimrzaly ruce k jeřábu a pan doktor tak drkotal zuby, že by
býval na spárky ani nepotřeboval kleště J
Výjímečně se nám dařilo plnit časový plán i díky Alenčině cateringu, protože
jsme se nemuseli zdržovat zastávkami u pumpy pro bagety. Další zastávka byla u
Mária v Zelenči, pak u Otylky v Jirnech, následovala Zuzanka
v Mlékojedech a Bobík v Lounech. Tam jsme se nepatrně zdrželi,
protože s divočáky to není jednoduché! Bobík vyhrál a přes veškerá naše
snažení se ho nepovedlo do sítě zavěsit. Nálada v prasoautě povadla.
Trochu nám ji vylepšil Pigy z Ledců, který už je mazákem a do sítě šel
téměř dobrovolně. Další cesta vedla k Celestýnovi (da lšímu divočákovi)
z Milovic. Ačkoli vše bylo nachystáno, Celda zavřen v předsíni zase
jsme dopadli jak sedláci u Chlumce. Na divočáky prostě jeřáb se sítí nestačí a
musíme přes zimu vymyslet něco nového. Další cesta vedla k malému
ďáblíčkovi Janíkovi do Holic a zase jsme si museli svítit. Posledním ošetřovaným
prasátkem byla Pigi z Hradce, která už je též ostřílenou mazačkou a
chvílemi nám v síti usínala. Martina Katzerová
 

Na všechny fotky z letošní poslední, objížděcí akce se můžete podívat kliknutím na fotografii vysmátého Pigyho z Ledců :o) V galerii jsou i fotografie z Olomouce, kam jsme vyrazili ošetřit Čikouše, Pepinu a novou členku Bacon 30.10.2014 :o)


   

27.září proběhla třetí objížděcí veterinární akce pro
netransportovatelná prasátka.  Všechno
šlo jako po drátku, dokonce jsme i plnili můj časový plán, který mám spočítán
na minuty a zasekávat jsme se začali až u Lízinky z Rožmitálu. Tam se
totiž nikdy nedá odmítnout úžasné pohoštění. Lízinčina maminka úžasně peče a
tentokrát ke skvělé bábovce přibyl ještě neodolatelný štrúdl. No prostě i
já dietář jsem zhřešila a několik kousků ochutnala. Další zdržení u Lízinky
nastalo po té, co jsem byla osádkou našeho prasoauta donucena vyndat spolucestujícího
kohoutka, kterého Alča koupila Štěpánce z jeho boudičky, umýt jeho i
boudičku a bez kouska stravy ho vrátit zpět. On tak strašně smrděl. Byl od Alči
vybaven na cestu spoustou dobrot, které nejspíš jen procházely jeho zažívacím
traktem a osazenstvo vozu již přemýšlelo o tom, že jestli nebude i s boudičkou
umyt zaváží ho za pacičku a poletí za autem :O)Další zdržení nastalo u Chery v Hodějovicích,
protože pro změnu Jarka přichystala úžasné mini řízečky v maxi množství
kterým jsem samozřejmě též neodolala, takže můj dietní plán pro tento den byl
definitivně v trapu. Zapomněla jsem ještě zmínit asi dvě kila pečeného
masa, které nám na cestu přichystala Alča abychom se nezdržovali a neutráceli
za hospodu. Před příjezdem ke Štěpánce byl můj časový harmonogram narušen tak,
že jsem čekala, kdy se ozve Luciáš a vyčte mi špatnou organizaci. Luciáš je na
dodržování časového rozvrhu při objížděčkách jako pes :O) Pak jsme dojeli ke
Štěpánce a tam se to teprve rozjelo :O) Nejprve jsem poučena z minulého týdne
ze zajíždění do zahrady popředu a následného couvání ven ve tmě a dešti začala
do zahrady couvat rovnou za sucha a světla. Pěkně mi to šlo asi do půlky. Jenže
vyhýbat se při couvání po úzké, velmi podmáčené a z obou stran stromy
lemované cestě všem, opravdu všem Štěpánčiným zvířátkům drůbež nevyjímaje
neskončilo bez následků. Přední kolo se svezlo do zahrady. No nic, přenechala
jsem volant Milánkovi a začali jsme tlačit. Několikrát jsme ve stále
přibývajícím blátě uklouzli a když jsem se po půl hodině tlačení podívala na
našeho pana doktora, na kterém přes bláto nebylo vidět zda má či nemá brýle na
očích pojala mě hrůza, že jestli ho takhle vrátíme paní doktorce je po
objížděčkách, protože nám ho už nikdy nepůjčí. Pak naštěstí zasáhla Štěpánka a
zahákla naše prasoauto řetězem za jejího Jeapa, prasoauto vytáhla a až po té
nám sdělila, že je ráda jak to dopadlo neb jeap má prasklý rám a vytahování ho
mohlo přetrhnout. Ulevilo se mi. Pak jsme otevřeli vůz a začali vyndávat náklad
ven. My s nákladem ven, Štěpánčina zvířátka včetně drůbeže do auta. Aranka
na palubní desce, kačer za volantem a houser v kufru :O) Postavili jsme
jeřáb a začali pracovat. Prasátečka se hemžila kolem nás, nikdo nikam
neodcházel a všechno se zdálo být úžasné. Ošetřili jsme Vašíčka, nic neříkal,
takže prasátka se stále držela okolo jeřábu. Pak přišel na řadu Bivojíček a
nastal problém. Bivojíčkovi už se ošetřování moc nelíbilo, takže měl sem tam
nějaký ten komentář a ostatní neošetřená prasátka se vytratila. Nastal hon.
Když už jsme měli Růženku z jedné strany na půl v síti, z druhé strany
nám tam vlezl již ošetřený Vašík. Když tam byla Růženka natlačena zcela,
zaspala Lucka a neprovedla příkaz pana doktora zvedáme, protože do ní zezadu
šťouch houser. Když už byl v síti natlačen Borisek zaspal pan doktor a
nevydal příkaz ke zvedání, protože se do něj zakousla kočka. Prostě estráda :O)
Rozhodli jsme se jít na kávu a nechat Štěpánku nalákat neošetřená prasátka do
boxu, ze kterého se nám je bude lépe tlačit. Mezitím jsem ještě chtěla odvézt
do garáže kolečko naložené pytli s granulemi, jenže mě nikdo neupozornil
na křivé kolo, takže jsem se po dvou metrech skácela i s pytli do bahna.
Smáli jsme se tak, že se skácela i Lucka, která se mě snažila zvednout. Až na
Kvíďáka, který Štěpánce neuvěřil, že už jsme pryč a zmizel v mlze Alkatrazu
odešla všechna prasátka spořádaně do boxu, takže jsme je mohli po kávě ošetřit.

Martina Katzerová

     
           

     

26.4.2014 proběhla druhá, klubová veterinární akce pro
netransportovatelná prasátka. Vyrazili jsme v 5 hodin ráno a do čtvrt na 6
druhého rána se nám podařilo ošetřit 10 prasátek. Vendulku v Rudné, Pinkyho,
Prcka a Ferdu v Neveklově, Prettynku v Jesenici, Jarouška v Chabeřicích,
Cézara, Sheldonka a Sidíčka v Bučovicích a nakonec Čikouše v Olomouci.  Najeli jsme celkem 1095km, takže jsme
polomrtví :O) Milánek ještě mrtvější, protože si naším klubovým jeřábem vyrobil
výron v kotníku. Ještěže máme tak skvělého veterináře, který ho ve tři ráno
ošetřil na své klinice :O) Skokany roku se tentokrát stali Prcek z Neveklova
(za rok zhubnul úctyhodných 16 kg a také Sheldon z útulku Tibet, který se
nám za rok zvětšil o 50kg.  Skokankou se
stala zachráněná Ferdinka, protože když jsme ji loni v srpnu lovili na
Brněnském sídlišti, neměla víc než 15kg. Dnes jsme navážili 84 kg :O(

Martina Katzerová

Na všechny fotografie z akce se můžete podívat
kliknutím na obrázek Ferdinky :O)



  
 

3.4.2014 Přijali jsme pozvání Nadace na ochranu zvířat k účasti
v doprovodném programu na veletrhu FOR PETS. S přednáškou o činnosti
našeho sdružení jsme vystoupily ve čtvrtek třetího a v neděli šestého
dubna.  Velice děkujeme Evě Molnárové,  Aleně Klímové, Milanovi a Markétě Ševečkovým,  Heleně, Kamile Strakové s Oskarem,  Janě Brabcové s Matyldou a Zuzce Špalové
s Pepinou. Bylo vidět, že se návštěvníkům veletrhu povídání o prasátkách
líbilo, protože mnozí navštívili náš stánek, zajímali se o úskalí soužití s
prasátky a někteří alespoň symbolicky přispěli na zachráněná prasátka.  Pro přispěvatele jsme měli připraveny dárky,
které vyrobily Markéta Ševečková a Jana Brabcová za což také moc děkujeme. V neděli
odpoledne jsme z naší klubové kasičky vyndali bezmála 1.600,- Korun.  Na všechny fotografie z akce se můžete
podívat klinutím na obrázek :O)

Martina Katzerová 

 

29.3.2014 jsme ošetřili v rámci první letošní objížděcí akce pro netransportovatelná prasátka Žolinku ze Satalic, Oskárka z Kbel, Mária ze Zelenče, Milivoje Chrochtíka z Dobřichovic, Piggyho z Letců u Kladna, Bobíka z Loun, Kvída z Butovic, Jůlinku z Nuslí a Celastýna z Milovic. Nejukázněnějším pacientem byl Bobík, protože si nechal zkrátit spárky v leže při drbání na chodníku před domem :O) Na všechny fotky se můžete podívat kliknutím na obrázek Bobíka :O)

    
 

21.3.2014 Náš Oskárek na akci Společnosti pro zvířata ,,Já za to stojím"  v Praze na Karlově náměstí :O)  

Na všechny fotky z akce se můžete podívat kliknutím na obrázek. 

15.3.2014 jsme se účastnili jednoho dne letošního
veganfestu v Brně a to s přednáškou o prasátkách společnících. Bylo
vidět, že se naše povídání posluchačům líbilo a že se chvílemi i dobře bavili
:O) Nejvíce je rozesmála série fotografií našeho divočáka Celestýnka, která
mapovala jeho dosavadní, skvělý život od prouhatého prasomiminka po schopného
designéra upravujícího zámkovou dlažbu před domem rodičů :O) Za prasátka
přijela Zuzanka se svými majiteli a dvounohým bráchou. Moc jim za to děkujeme
:O)


  
  

16.2.2014 jsme navštívili divočáka Bedřicha ze samoty Na
cimbále. Právě oslavil druhé narozeniny a puberta s ním mlátí o sto šest
:O)  Jeho náhradní maminka Hanička už si
     nevěděla rady a kdyby se nezamezilo jeho častým samovolným odchodům
do lesa a hlavně návratům s divokými kamarády též puberťáky hrozilo, že by
musel skončit v nějaké oboře. Nabídli jsme pomoc v podobě brigády při
zvyšování oplocení  jak jeho garsonky
uprostřed hektarového výběhu tak i toho :O) V neděli 16.2. jsme
zvedli plot garsonky a o týden později jsme se vydali za Béďou znovu a pomohli
jsme zvednout oplocení celého výběhu. Bedříšek má po žížalkách a budou mu muset
stačit vycházky s Hankou :O) Na fotkách uvidíte v jak krásném
prostředí Béďa žije.  Když budete chtít,
můžete si s Hankou domluvit ubytování, protože součástí Samoty na cimbále
je i Hančin útulný penzion :O)

Brigády se účastnili Ševečkovi od Lilinky z Kladna,
Lucka od Pinkyho a spol., Standa od Karkulky a já. Všem moc děkujeme :O)

Martina Katzerová

Na všechny Béďovi fotky se můžete podívat kliknutím na jeho
foto :O)